Šance pro rozvojový svět

David Khol | 30.3.2009

Velké charitativní akce, charitativní koncerty světových hvězd, spousta slz a spousta emocí, vedle nichž mnohdy zcela zapadají fakta. Do roku 2015 má být utraceno těžko uvěřitelných 95 milard dolarů. Je tato pomoc je skutečně potřeba a především zda má skutečně mysl? Rozvojová pomoc je většinou kontraproduktivní, např. v Africe nebylo dosaženo téměř žádného pokroku.

Šance pro rozvojový svět

Rozvojová pomoc je většinou kontraproduktivní

     Všichni to známe. Velké charitativní akce, charitativní koncerty světových hvězd, jejichž účelem je vybrání co největšího počtu peněz pro trpící v rozvojovém světě. Spousta slz a spousta emocí, vedle nichž mnohdy zcela zapadají fakta. Zejména pak základní otázka, zda tato pomoc je skutečně potřeba a především zda má skutečně mysl. Sama potřeba pomoci je značná. V rozvojovém světě je stále obrovské množství potřebných, Bída zde mnohdy dosahuje rozměrů pro člověka odchovaného pohodlím západní civilizace až nepochopitelných. Hlad, nemoci, obrovské množství potřebných. Proto bohatý Západ poměrně rozsáhle pomáhá.

V Africe nebylo dosaženo téměř žádného pokroku

     Přes tuto dlouholetou pomoc se problém nijak nezmenšuje, naopak spíše roste a proto rozvojové země volají po zvýšení této pomoci. Je toto volání oprávněné? Chudoba je nejvíce rozšířena v Africe, převážná, zde až na ojedinělé výjimky nebylo dosaženo žádného pokroku. Většina těchto zemí je ale symbolem korupce, která je zde masově rozšířena. Méně známým, ale o to nebezpečnějším faktorem jsou vysoké vojenské výdaje, které často dosahují až těžko pochopitelných rozměrů. Klasickým příkladem je Angola. Tato bývalá portugalská kolonie, po dlouhá desetiletí smutně proslulá občanskou válkou z hlediska vojensko politického představuje velice zajímavý fenomén.

Občanská válka skončila

     Občanská válka v zemi již de facto skončila, určité lokální boje i nadále pokračují, ale jejich rozsah je nesrovnatelný se stavem, který v zemi panoval před 10-15 lety. Přesto vojenské výdaje razantně stoupají. Jsou nakupovány systémy, které se nehodí pro klasické protipovstalecké operace, ale spíše pro útok na území cizího státu a jsou enormně drahé. Klasickou ukázkou je např. plánovaný nákup ruských stíhaček SU-30(pouhých 40mil. dolarů za kus), které svými parametry nesrovvnatelně překonávají vše, co mají ve výzbroji okolní státy. Právě vlastnění těchto moderních systémů posiluje ambice jak vojáků, tak i samotného postkomunistického systému a výsledky jsou vidět, angolská armáda se široce angažuje v mnoha konfliktech okolních států (Kongo) a stává se v nich určujících činitelem .To, že toto angažmá může velice snadno přerůst v anexi rozsáhlých oblastí těchto států je naprosto zřetelné. To vše v době, kdy sama angolská vláda žádá o mezinárodní pomoc, kdy většina obyvatel trpí chudobou, nedostatkem zdravotní péče.

Problematická Indie

     Mnohem zásadnějším je však případ Indie, která se přitom stává pomalu, ale jistě globálním hráčem, každopádně o tento statut každá indická vláda usiluje. Indické válečné lodě zasahují u somálských břehů, velké indické firmy (leckdy s výrazným státním podílem) investují ve střední a západní Evropě. Navíc vojenské výdaje Indie stoupají tempem, které přestihuje i mnoho jiných, významných světových hráčů. Je realizován rozsáhlý přezbrojovaní program, v jehož rámci má být do roku 2015 utraceno těžko uvěřitelných 95 milard dolarů (je zajímavé toto srovnat s neustále se snižujícími se vojenskými výdaji evropských rádoby mocností, především Francie a Velké Británie). Je plánována, resp. již začíná být realizována stavba letadlových lodí, atomových ponorek, letectvo je posilováno obrovskými počty moderních stíhaček.

Potenciál Pákistánu je výrazně nižší

     Po léta byly tyto rozsáhlé výdaje ospravedlňovány nepřátelskými vztahy se sousedním Pákistánem jeho potenciál je ale výrazně nižší. Dnes jsou tyto nákupy vysvětlovány soupeřením s komunistickou Čínou na koho se to svede příště? To vše v době, kdy 70 mil.obyvatel ( podle oficiálních údajů, skutečné počty mohou být výrazně vyšší) trpí chudobou, kdy organizace typu Člověk v tísni dodává do země potravinovou a lékařskou pomoc, že by skutečný absurdistán? Má vůbec rozvojový a především ten africký vůbec nějakou šanci? A má vůbec smysl dávat těmto státům nějakou rozvojovou pomoc? A jak se má vůbec bohatý Západ chovat k těmto státům?

Rozvojová pomoc jen demokratickým zemím

     Zkušenost z posledních let ukazují, že ona rozvojová pomoc je spíše kontraproduktivní. Je třeba rozlišovat. Klasická humanitární pomoc bude i nadále potřebná, měla by však být poskytována je zemím, ve kterých krize byla způsobena nějako u přírodní katastrofou (zemětřesení, záplavy atd.) Finanční pomoc ano, ale měla by být poskytována jen demokratickým systémům a nebo těm, které mají k demokracii nakročeno, právě podpora nedemokratických systémů je mnohými intelektuály těchto zemí Západu vyčítána. Pomoc by se měla soustřeďovat na budování demokratických struktur těchto zemí, na pomoc technologickou, do vzdělávání obyvatelstva. Pouhé rozdávání peněz nestačí. Jinak se brzy může stát, že tato ekonomická pomoc se brzy obrátí proti nám.

 

Rubriky

Newsletter

Chcete-li být zdarma informováni o novinkách a článcích, vložte svůj e-mail.

POLITIKA.CZ POLITIKA.CZ Společensko politický online magazín

Politika.CZ Kontakt | RSS | Odkazy

Všechna práva vyhrazena. Bez souhlasu redakce je zakázáno kopírování a nedovolené šíření veškerého obsahu serveru!
Redakci můžete kontaktovat na email: politikacz@centrum.cz, nebo využít kontaktního formuláře.

ISSN 1803-6562